Amgala 001

Amgala 001 je meteorit, který byl nalezen v prosinci 2022 v oblasti Saguia el Hamra, Západní Sahara, poblíž města Meharrize. Celková hmotnost nalezených fragmentů činí přibližně 35 kilogramů, přičemž největší nalezený kus váží 5,2 kilogramu.

Vznik

Meteorit Amgala 001 byl dopraven na Zemi po silném impaktu, který vyrazil horniny z povrchu Marsu do vesmíru. Tento proces začíná, když asteroid nebo kometa narazí do povrchu Marsu s dostatečnou energií, která způsobí masivní explozi. Takový náraz vytvoří kráter a uvolní velké množství energie, která roztrhá povrchové horniny a vystřelí je do vesmíru.

Tyto vyražené fragmenty, které jsou teď mimo gravitaci Marsu, se pohybují vesmírem jako meteoroidy. Pokud jejich trajektorie protne oběžnou dráhu Země, mohou být zachyceny její gravitací a vstoupit do atmosféry jako meteory. Pokud přežijí průchod atmosférou a dopadnou na povrch Země, stávají se z nich meteority.

Charakteristika

Amgala 001 má zvětralý povrch hnědé barvy s hrbolatým vzhledem, zatímco vnitřek je zelenošedý s viditelnými tmavšími olivínovými fenokrysty a je charakterizován vysokým stupněm šokové metamorfózy a nízkým stupněm zvětrání. Jeho chemické složení a izotopové složení plynů uvnitř je velmi podobné složení marsovské atmosféry, což bylo potvrzeno měřeními z misí Viking na Marsu.

Zařazení

Tento meteorit je klasifikován jako Shergottite, což je typ meteoritu pocházející z Marsu. Asi tři čtvrtiny všech marťanských meteoritů jsou klasifikovány jako shergottity. Tyto meteority získaly svůj název podle meteoritu Shergotty, který dopadl v roce 1865 v indickém Sherghati. Shergottity jsou vyvřelé horniny s mafickou až ultramafickou litologií.

Mafické horniny jsou charakteristické vysokým obsahem hořčíku a železa a obsahují tmavé minerály, jako jsou pyroxeny, olivíny a amfiboly. Tyto horniny mají obvykle tmavou barvu, což je způsobeno právě vysokým obsahem železa a hořčíku. Typickými příklady mafických hornin jsou bazalty, neboli čediče a gabra.

Ultramafické horniny mají ještě vyšší obsah hořčíku a železa než mafické horniny a obsahují velmi málo křemíku. Tyto horniny jsou extrémně tmavé až černé, protože obsahují vysoký podíl tmavých minerálů, jako jsou olivín a pyroxen. Peridotity a dunity, také známé jako olivinity, jsou běžnými příklady ultramafických hornin.

Obě tyto kategorie hornin se většinou tvoří v oblastech zemského pláště a spodní kůry, kde dochází k částečnému tavení a diferenciaci magmatu. Studování těchto hornin poskytuje cenné informace o složení a procesech probíhajících v zemském plášti a při vzniku magmatických hornin. Díky svému specifickému složení a struktuře jsou shergottity klíčovým materiálem pro pochopení geologických procesů nejen na Zemi, ale i na Marsu.

Stáří

Shergottity krystalizovaly zhruba před 180 miliony let. Toto relativně mladé stáří je překvapivé vzhledem k tomu, že většina povrchu Marsu se zdá být mnohem starší. Navíc je to překvapivé i vzhledem k menší velikosti Marsu, která by naznačovala rychlejší ochlazování a starší povrchové útvary.

Tento nesoulad mezi očekávaným a skutečným stářím je znám jako "paradox stáří shergottitů." Někteří vědci se domnívají, že tyto meteority mohou být ve skutečnosti mnohem starší, než jaké jsou současné datovací metody schopny zjistit. Tento paradox zůstává nevyřešen a je předmětem aktivního výzkumu a diskusí mezi vědci.