Fosilní ryba Goulmimichthys – Velký Atlas, Maroko

Paprskoploutví (lat. Actinopterygii) je třída prehistorických i moderních kostnatých ryb, která je velice velkou a evolučně hodně úspěšnou skupinou. Tvoří více než polovinu žijících obratlovců. Vznik paprskoploutvých ryb je datován až do spodního devonu 400 miliónů let; ke konci devonu a počátkem karbonu byli již paprskoploutví vedoucí skupinou obratlovců. Tato skupina ryb tvoří 96 % všech ryb a více než 23 000 druhů. Vlivem vymírání ryb je však možné, že mnoho z paprskoploutvých vyhyne dříve, než budou vůbec popsány. Celé dvě pětiny všech paprskoploutvých tvoří sladkovodní druhy. Charakteristické pro paprskoploutvé ryby je vyztužení ploutví kostěnými paprsky. Paprskoploutvé ryby obývají mnoho extrémních míst. Mezi ty mohou být zahrnuta vysoko položená horská jezera a toky, pouštní prameny a teplé pouštní říčky, podzemní jeskyně, tůňky, polární moře i hlubiny oceánů.

Teleostei (celokostní) představují vývojově nejpokročilejší skupinu paprskoploutvých ryb. Mají kostru téměř celou osifikovanou. Šupinový pokryv těla i samotné šupiny jsou redukovány. Představují hlavní vládnoucí skupiny ryb od křídy. Mezi kostnaté patří velká většina recentních ryb. Oblast okolo města Goulmima v Maroku představuje jednu z nejdůležitějších svrchně křídových  ichthyofaun severní Afriky. Některé z exemplářů, které jsme viděli, měli ještě zachované i části z měkkých tkání, což je velmi vzácné. Řada ryb byla velmi podobná rybám Racolephis z triasové sedimentární formace Santa Maria z brazilského státu Rio Grande do Sul. Ryba je zachovalá přibližně ze dvou třetin a viditelné části jsou preparovány. Přední část hlavy ryby byla při „dobývání“ odlomena a zpětně přilepena na původní místo. Jsou vidět detaily kostí i šupin, jedná se o jistě velmi zajímavý výstavní kus.