Hmyz v jantaru v krabičce se zvětšovacím sklíčkem – Litva
Lokalita: Litva (Baltské moře)
Váha jantaru: 0,7g
Přibližný rozměr jantaru: 1,7 x 1,2 x 0,4 cm
Rozměr krabičky se zvětšovacím sklíčkem: 3,9 x 3,9 x 3,8 cm
Celková váha: 23,1g
| Kategorie: | Inkluze v jantaru |
|---|
Litevský jantar, často označovaný jako baltský jantar, je jedním z nejvyhledávanějších a nejcennějších druhů jantaru na světě. Vznikl z pryskyřice pravěkých borovic, které rostly v oblastech okolo Baltského moře přibližně před 44–54 miliony let.
Vlastnosti a vzhled
Litevský jantar je charakteristický svou výraznou a často světle až tmavě žlutou barvou, přecházející do medových či oranžových odstínů. Existují ale i tmavší, hnědé až skoro černé exempláře, méně časté jsou varianty téměř bílé či nazelenalé. Vzhledem k vysokému obsahu kyseliny jantarové (až kolem 8 %) bývá baltský jantar v porovnání s jinými druhy považován za kvalitnější. Často obsahuje přírodní inkluze, například bublinky vzduchu, zbytky rostlin či drobný hmyz, což výrazně zvyšuje jeho sběratelskou i estetickou hodnotu.
Inkluze hmyzu
Hmyz v jantaru z je fascinujícím a cenným nálezem, který poskytuje vhled do prehistorických ekosystémů. Litva, stejně jako další země v Baltském regionu, produkuje jantar s různými inkluzemi, které často obsahují velmi dobře zachovaný hmyz.
- Mouchy a komáři – různé druhy much a komárů patří mezi běžné inkluze
- Mravenci – často se v jantaru vyskytují a poskytují cenné informace o sociálním chování a evoluci tohoto hmyzu
- Vosy a včely – vzácněji se objevují inkluze různých druhů vos, včel a jejich příbuzných
- Brouci – velmi běžné inkluze zahrnující široké spektrum druhů, od drobných kůrovců po větší brouk
- Termiti – inkluze termitů napovídají mnohé o starověkých dřevokazných ekosystémech
- Pavouci a další pavoukovci – i když nejsou hmyzem, v jantaru se běžně vyskytují
Sběr a zpracování
Průmyslová těžba jantaru v Litvě v současnosti neprobíhá ve velkém měřítku jako například v Kaliningradské oblasti. Místo toho se jantar v Litvě tradičně sbírá na pobřeží Baltského moře, především v okolí měst Palanga, Klaipėda a Šventoji, kde ho mořské vlny vyplavují na pláže – nejčastěji po bouřkách.
Litva je však významným centrem zpracování jantaru a patří mezi uznávané světové výrobce jantarových šperků. Surový jantar se nejprve třídí podle velikosti, barvy a kvality, poté následuje řezání, broušení a leštění. Tento proces zvýrazňuje přirozenou kresbu, lesk a jedinečný charakter každého kamene.