Existuje mnoho způsobů, jak si vybrat meteorit do své sbírky. Můžete se rozhodovat podle typu – zda chcete železný, kamenný nebo kameno-železný meteorit. Stejně tak je možné zvolit mezi surovými kusy, plátky nebo koncovými řezy, podle velikosti nebo jiných parametrů. Ale co takhle vybírat meteorit podle fascinující historie a příběhu, který se s ním pojí? Meteorit s jedinečnou minulostí může být skvělým středobodem každé sbírky a přidat jí zajímavý prvek, o kterém lze vyprávět.
Erg Chech 002
Meteorit Erg Chech 002 je jedním z nejpozoruhodnějších meteoritů, které byly v poslední době objeveny. Byl nalezen v roce 2020 v oblasti Erg Chech, v Alžírsku, a jedná se o nejstarší vulkanickou horninu, jakou jsme dosud objevili. Tento meteorit je výjimečný nejen svým složením, ale také tím, co o něm vědci zjistili ohledně jeho původu.
Erg Chech 002 je achondrit, což znamená, že neobsahuje chondry, ale má složení podobné pozemským vyvřelým horninám. Datování ukázalo, že tento meteorit je starý přibližně 4,56 miliardy let, což znamená, že je jen o něco málo mladší než samotná sluneční soustava. Je tedy o 23 miliónů let starší než naše planeta Země. Díky tomu je Erg Chech 002 jedinečným svědectvím o procesech, které probíhaly během raných fází formování planet.
Podle vědců pochází tento meteorit z protoplanety, která byla zničena během kolizí ve sluneční soustavě. Erg Chech 002 má složení, které je podobné primitivním kůrovým materiálům, což naznačuje, že byl součástí povrchových vrstev tohoto dávno zaniklého tělesa. Vědci zjistili, že obsahuje vzácné minerály, jako je pyroxen a plagioklas, a díky jeho složení se stal cenným vzorkem pro studium vývoje protoplanet a diferenciace planetárních těles.
Tento meteorit je také výjimečný svou vzácností, protože dosud nebyl objeven žádný jiný meteorit se stejným složením jako Erg Chech 002. Jeho nález posunul vědecké poznání o vzniku planet a ukázal, jaký vliv měly kolize a procesy diferenciace na formování planet v rané sluneční soustavě.
Čeljabinsk
Meteorit Čeljabinsk je jeden z nejdramatičtějších a nejlépe zdokumentovaných pádů meteoritu v moderní historii. Dne 15. února 2013 oslnil oblohu nad jižním Uralem jasný bolid, který vstoupil do zemské atmosféry rychlostí přibližně 19 km/s. Tento ohnivý bolid explodoval ve výšce asi 30 km nad zemí, což způsobilo oslnivý záblesk, který dočasně zastínil sluneční svit a byl viditelný až na stovky kilometrů daleko.
Síla exploze meteoritu Čeljabinsk byla srovnatelná s energií 500 kilotun TNT, což je více než třicetinásobek síly atomové bomby svržené na Hirošimu. Rázová vlna rozbila okna na tisících budov, poškodila infrastrukturu a zranila přes 1 500 lidí, většinou v důsledku létajících střepů skla.
Meteorit byl klasifikován jako obyčejný chondrit typu LL5, což naznačuje, že obsahuje relativně nízké množství železa. Vědecké analýzy odhalily, že úlomky meteoritů obsahovaly olivín, pyroxen a malé množství železo-niklového kovu. Výzkum ukázal, že tento meteorit vznikl při srážkách asteroidů před miliardami let a že putoval vesmírem, než byl zachycen zemskou gravitací.
Hoba
Meteorit Hoba drží titul největšího nalezeného meteoritu na Zemi. Tento masivní železný meteorit, vážící přibližně 60 tun, byl objeven náhodou v roce 1920 na farmě poblíž města Grootfontein v Namibii, když farmář při orání narazil na obrovský kovový objekt. Co je ještě zvláštnější, meteorit Hoba zůstává na místě, kde dopadl, a nikdy nebyl přesunut.
Unikátní je i skutečnost, že meteorit Hoba při svém dopadu nevytvořil žádný kráter, což je v případě takto velkého objektu neobvyklé. Vědci se domnívají, že díky jeho plochému tvaru a specifickému úhlu vstupu do atmosféry meteorit zpomalil natolik, že přistál na Zemi téměř „měkce“, aniž by způsobil výrazné poškození povrchu. Hoba se skládá převážně z železa a niklu a jeho stáří se odhaduje na 190 až 410 milionů let.
Tento meteorit je ceněný nejen pro svou velikost, ale i pro svou vědeckou hodnotu. Slouží jako fascinující příklad toho, jak se velké vesmírné objekty mohou dostat na povrch Země relativně nepoškozené. V roce 1955 byl prohlášen za národní památku Namibie, což zajistilo jeho ochranu a přístup veřejnosti. Dnes je Hoba oblíbenou turistickou atrakcí a předmětem zájmu vědců, kteří zkoumají jeho složení a příběh.
Sikhote-Alin
Meteorit Sikhote-Alin je dalším příběhem, který zaujme svou dramatickou historií. Tento železný meteorit dopadl 12. února 1947 na Sibiři v pohoří Sichote-Aliň. Svědkové popsali, jak jasná ohnivá koule přelétla denní oblohou a explodovala ve výšce přibližně 5,6 km nad zemí. Tento výbuch vytvořil ohlušující zvuk a roztrhal meteor na tisíce kusů, které se rozptýlily po okolní krajině a vytvořily desítky menších kráterů.
Dopad meteoritu Sikhote-Alin byl tak silný, že některé fragmenty pronikly hluboko do zmrzlé půdy a vytvořily krátery o průměru až několika metrů. Úlomky byly roztroušeny na ploše více než 1,3 km² a zahrnovaly jak masivní kusy s hladkým povrchem, tak menší kousky se zvláštními prohlubněmi, známými jako regmaglypty. Meteorit se skládal převážně ze železa a niklu, což je typické pro železné meteority.
Tento pád se stal velmi dobře zdokumentovanou událostí, protože mnoho lidí bylo svědkem tohoto neobvyklého jevu. Díky tomu bylo možné sestavit podrobnou rekonstrukci jeho dráhy a způsobu rozbití.
Bendegó
Meteorit Bendegó je jedním z největších a nejznámějších meteoritů nalezených v Brazílii. Byl objeven v roce 1784 pasáčkem dobytka v oblasti státního státu Bahia. Původní váha meteoritu byla přibližně 5,36 tuny. Bendegó je klasifikován jako železný meteorit s vysokým obsahem železa a niklu, což je typické pro tento druh kosmických těles.
Zajímavou částí příběhu meteoritu Bendegó je složitý proces jeho transportu z místa nálezu. Kvůli jeho enormní hmotnosti a tehdejším technickým omezením byl pokus o jeho přesun do hlavního města velmi komplikovaný. Při prvním pokusu o přepravu v roce 1785 se transportní konstrukce zhroutila a meteorit zůstal na místě několik desetiletí. Až v roce 1888, díky pokročilejší technice a železničnímu systému, byl meteorit úspěšně převezen do Rio de Janeira, kde byl vystaven v Národním muzeu Brazílie.
Tento meteorit je ceněný nejen pro svou velikost, ale také pro svou historickou a vědeckou hodnotu. V roce 2018 přežil devastující požár Národního muzea, který zničil velkou část sbírek. Bendegó byl nalezen neporušený mezi troskami, čímž se stal symbolem odolnosti a jedním z mála přeživších svědků bohaté historie muzea.
Tatahouine
Meteorit Tatahouine dopadl v roce 1931 poblíž města Tataouine v Tunisku a je klasifikován jako diogenit, což je typ achondritu pocházející z pláště asteroidu Vesta. Fragmenty tohoto meteoritu byly roztroušeny po rozsáhlé oblasti.
Jako zajímavost je třeba zmínit, že město Tatahouine inspirovalo jméno slavné planety Tatooine ve filmové sérii Star Wars. I když se přímo v Tatahouine nenatáčelo mnoho scén, okolní tuniské pouštní lokace, jako Matmata a další, byly použity jako kulisy pro pouštní prostředí ve filmech. Tato spojitost dodává meteoritu Tatahouine ještě zajímavější kulturní kontext, který oslovuje nejen vědce, ale i fanoušky populární kultury.
