Obsidián – Brehov, Slovensko

Východoslovenský obsidián

Všeobecně

Obsidián je druh sopečného skla, horniny, která vzniká následkem magmatické činnosti, kdy dojde k rychlému kontaktu žhavé lávy s chladným prostředím a následnému rychlému utuhnutí. Hornina je velmi bohatá na sloučeniny oxidu křemičitého a jedná se o přírodní formu skla. Má typicky tmavou barvu v širokém spektru od černé, šedé, či červené. Obvykle je neprůsvitný, ale s klesajícím obsahem oxidu železa roste jeho průzračnost.

Historie

Výskyt obsidiánů na Slovensku je v porovnání s ostatními zdejšími neovulkanity poměrně malý. Naši předkové jej využívali pro výrobu řezných nástrojů již v paleolitu (před 2 500 000 let), ale bylo prokázáno, že se tyto nástroje uplatnily i během neolitu (před 5 000 let). V Evropě je totiž jen omezený počet primárních výskytů obsidiánů vhodných k výrobě řezných nástrojů, převážně škrabek, hrotů oštěpů nebo nožů. Z výsledků stále probíhajících výzkumů je zřejmé, že význam východoslovenského obsidiánu jako suroviny pro výrobu štípané industrie značně přesáhl lokální význam. Proto byl východoslovenský obsidián rozvážen po celé střední a východní Evropě a přes Balkán i ke Středozemnímu moři.

Trocha chemie

Obsidiány jsou produktem značně kyselých láv neogenního vulkanismu. Jejich vznik je úzce spjat s ryolitovým vulkanismem. Jeho výskyty tvoří okrajové části větších vulkanických těles, tvořených převážně ryolitem. Hnízda obsidiánových hlízovitých útvarů, označovaných sběrateli nesprávně jako valouny, se obvykle nacházejí v ryolitových tufech, odkud často jako odolnější materiál vyvětrává, a proto dnes svým tvarem a povrchem (skulptací) často připomíná český vltavín.

Východoslovenské obsidiány patří do skupiny nepřeměněných kyselých vulkanických skel s obsahem oxidu křemičitého (SiO2) okolo 80 %. Vyšší kyselost zdejších láv způsobila, že obsidiány mají oproti světovému průměru vyšší obsah SiO2 a nižší obsah vody. To je důvodem jejich větší odolnosti i vhodnosti pro výrobu štípané industrie (pravěkých nástrojů). Podíl vody v obsidiánu je nezvykle nízký. Obsah H2O se pohybuje mezi 0,19 - 0,31 %. Hustota kolísá v rozmezí 2,3 - 2,4 g/cm³. Porozita je výrazně pod 1 %, a tvrdost dosahuje 5 až 5,5 Mohsovy stupnice.

Zdejší obsidián je průhledný. Jeho barevné odstíny jsou, v závislosti na chemickém složení, od černých, přes šedivou až po namodralé a nazelenalé, někdy se stříbřitými odlesky. Žádný jiný obsidián na světě takové barevné spektrum nenabízí!

Zajímavosti / Potenciál

Náhoda tomu chtěla, že výskyt obsidiánů na Slovensku se datuje před 15 000 000 lety, tedy přibližně v době, kdy vznikl i jeho český „bratr“ – vltavín, ke kterému je pro svůj vzhled často přirovnáván a v určité vzdálenosti a pod správným světlem jsou od sebe i nerozeznatelné. Samozřejmě ale při bližším prozkoumání jsou rozdíly jasné a nemůže dojít k záměně.

Zájem o obsidiány všeobecně stoupá jak v Evropě, tak i ve světě. Těm slovenským přidává na hodnotě jejich vzácný výskyt, omezené množství, unikátní barva a právě zmiňovaná podobnost s vltavíny. Jeho současná nízká cena z něj dělá ideální investiční kámen do budoucna.

Obsidián je dobře opracovatelný a leštitelný, a jako surovina je skutečně vhodný pro šperkové i galanterní účely. Vyrábějí se z něj i kopie paleolitických řezných nástrojů, kamenné korále a šperky. Obsidiány lze na jednotlivých lokalitách sbírat v podobě drobných valounků od 1 do cca 20 cm v průměru. Nicméně většina valounků se pohybuje v mezích 1 - 5 cm. Jejich převládající barva je černá nebo černošedá. Vybroušené kameny dosahují vysokého lesku a výtěžnost broušením je srovnatelná s komerčními barvenými chalcedony.

Použit může být nejen ve formě hladkých kabošonových výbrusů, nebo tabulek, ale vzhledem k tomu, že je průhledný, může být i fasetován do formy rout a stupňových výbrusů. Fasetované kameny jsou velmi efektní a vzhledem předčí tmavé záhnědy a moriony. Vzhledem ke snadné opracovatelnosti jde i o vhodnou surovinu pro plastické broušení drobných figurek, tzv. glyptik.

V každém případě si zaslouží propagaci jako jeden z velmi zajímavých a již od doby kamenné používaných materiálů. Zájem o přírodní skla stoupá sice hlavně díky tektitům, ale společně s nimi jsou připomínány i ty ostatní. Vědecká komunita uspořádala několik konferencí věnovaných výzkumům přírodních skel. V roce 1987 proběhla jedna z nich pod patronací Karlovy University v Praze. Pro tuto konferenci byly vyrobeny družstvem Granát v Turnově stříbrné šperky, jejichž dominantním kamenem byl právě východoslovenský obsidián. Ještě několik let docházely dotazy a objednávky ze zahraničí.

Využití obsidiánu

Obsidián má širokou škálu využití díky svým fyzikálním vlastnostem a estetickým kvalitám.

1. Nástroje: Historicky byl obsidián široce používán k výrobě různých nástrojů a zbraní, zejména v pravěku. Ostré hrany obsidiánu byly ideální pro výrobu:

• Šípů a hrotů oštěpů: Díky své ostrosti a tvrdosti byl obsidián ideální materiál pro hroty šípů a oštěpů
• Nožů a sekáčů: Používal se pro výrobu řezných nástrojů, které byly nezbytné pro každodenní život pravěkých lidí

2. Šperky a ozdobné předměty: Díky svému lesku a estetickým vlastnostem je slovenský obsidián oblíbeným materiálem pro výrobu šperků a dekorativních předmětů:

• Náhrdelníky, náramky, prsteny: Obsidián se často používá v klenotnictví k výrobě různých typů šperků
• Amulety a talismany: Pro svou krásu a údajné ochranné vlastnosti je obsidián často zpracováván do amuletů a talismanů
• Dekorativní sošky a předměty: Ručně vyráběné ozdobné předměty a sošky z obsidiánu jsou ceněné pro své estetické a umělecké kvality

3. Léčitelství a esoterika: Obsidián je často spojován s různými duchovními a léčebnými praktikami:

• Ochranné vlastnosti: Někteří lidé věří, že obsidián má schopnost odhánět negativní energii a chránit nositele před psychickými útoky
• Uzdravování: V alternativní medicíně se obsidián používá pro své údajné schopnosti podporovat emocionální uzdravení a rovnováhu

4. Sběratelství:

• Mineralogické sbírky: Obsidián je oblíbený mezi sběrateli minerálů a drahých kamenů, kteří oceňují jeho jedinečné vlastnosti a vzhled

5. Moderní medicína:

• Chirurgické skalpely: I když je to méně běžné, některé chirurgické skalpely jsou vyrobeny z obsidiánu, protože jeho extrémně ostré hrany umožňují velmi přesné řezy

6. Řezbářství:

• Sochařství a řezbářství: Umělci využívají obsidián k vytváření detailních soch a řezbářských prací díky jeho schopnosti být jemně opracován