Přívěsek z meteoritu Aletai – náhodný kus

Meteorit Aletai patří do skupiny IIIE, což je specifický typ železných meteoritů. Tato klasifikace označuje meteority, které mají určité chemické složení a krystalografickou strukturu. Meteority této skupiny mají tendenci vykazovat oktaedrickou strukturu, což znamená, že při řezání a leštění odhalují specifické vzory nazývané Widmanstättenovy obrazce. IIIE meteority, jako je Aletai, jsou charakterizovány přítomností kamacitových (nízko-niklových železných) a taenitových (vysoko-niklových železných) pruhů, které tvoří oktaedrický vzor.

Aletai je výjimečný díky nejvyšší koncentraci zlata ve skupině IIIE a výrazně vyšší koncentraci iridia ve srovnání s ostatními meteority z této skupiny. Vzhledem k tomu, že množství iridia v meteoritech je mnohem vyšší než v zemské kůře, bylo právě neobvykle vysoké množství iridia nalezené na rozhraní křídy a paleogénu před 65 miliony let základem teorie, že za vyhynutí dinosaurů mohl být zodpovědný masivní dopad meteoritu.

Byl objeven roku 1898 v čínské oblasti Xinjiang a celková nalezená hmotnost se odhaduje na přibližně 100 tun, přičemž největší jednotlivý fragment váží 28 tun, což z něj činí pátý největší meteorit na Zemi. Pole dopadu bylo velmi rozsáhlé, sahající až do vzdálenosti 500 kilometrů, což zpočátku vedlo k nepřesnostem v určení jednotlivých fragmentů a k použití různých názvů pro různé exempláře, jakou například Armanty, Ulasitai a jiné. Po provedení chemických a petrografických analýz bylo zjištěno, že všechny nalezené části pocházejí ze stejné události a mají shodné složení. Nyní nesou jednotný název Aletai, přičemž ostatní názvy byly zrušeny a staly se synonymy pro Aletai.

Zajímavostí je, že pokud změníme úhel osvětlení, změní se odrazivost dvou hlavních slitin meteoritu a vzorek se zatřpytí. Tento efekt je běžný u meteoritů s oktaedrickou krystalickou strukturou, ale Aletai je obzvláště působivý díky zrcadlově lesklým inkluzím minerálu schreibersitu. Schreibersit je považován za primární zdroj fosforu, který byl na Zemi dopraven meteority a mohl hrát klíčovou roli při vzniku života. Jedná se o vzácný minerál, který se skládá z fosfidu železa a niklu. Přesto je běžně přítomen v železných meteoritech. Jeho zbarvení se pohybuje od bronzové přes mosazně žlutou až po stříbřitě bílou.

Schreibersit je pojmenován po rakouském vědci Carlu Franzovi Antonu Ritterovi von Schreiberse, který byl jedním z prvních, kdo tento minerál identifikoval v železných meteoritech. Tento vzácný minerál se skládá z fosfidu železa a niklu byl objeven v různých meteoritech po celém světě, včetně meteoritu Magura v Arvě (nyní Orava) na Slovensku, meteoritu Sikhote-Alin ve východním Rusku, meteoritu São Julião de Moreira ve Viana do Castelo v Portugalsku, meteoritu Gebel Kamil v Egyptě a v mnoha dalších meteoritech, včetně těch pocházejících z Měsíce.

Šperky z tohoto meteoritu jsou zalité pryskyřicí pro větší odolnost vůči mechanickému poškození.