Slovenský obsidián – ježek – Slovensko

Východoslovenský obsidián

Všeobecně

Obsidián je druh sopečného skla, horniny, která vzniká následkem magmatické činnosti, kdy dojde k rychlému kontaktu žhavé lávy s chladným prostředím a následnému rychlému utuhnutí. Hornina je velmi bohatá na sloučeniny oxidu křemičitého a jedná se o přírodní formu skla. Má typicky tmavou barvu v širokém spektru od černé, šedé, či červené. Obvykle je neprůsvitný, ale s klesajícím obsahem oxidu železa roste jeho průzračnost.

Historie

Výskyt obsidiánů na Slovensku je v porovnání s ostatními zdejšími neovulkanity poměrně malý. Naši předkové jej využívali pro výrobu řezných nástrojů již v paleolitu (před 2 500 000 let), ale bylo prokázáno, že se tyto nástroje uplatnily i během neolitu (před 5 000 let). V Evropě je totiž jen omezený počet primárních výskytů obsidiánů vhodných k výrobě řezných nástrojů, převážně škrabek, hrotů oštěpů nebo nožů. Z výsledků stále probíhajících výzkumů je zřejmé, že význam východoslovenského obsidiánu jako suroviny pro výrobu štípané industrie značně přesáhl lokální význam. Proto byl východoslovenský obsidián rozvážen po celé střední a východní Evropě a přes Balkán i ke Středozemnímu moři.

Trocha chemie

Obsidiány jsou produktem značně kyselých láv neogenního vulkanismu. Jejich vznik je úzce spjat s ryolitovým vulkanismem. Jeho výskyty tvoří okrajové části větších vulkanických těles, tvořených převážně ryolitem. Hnízda obsidiánových hlízovitých útvarů, označovaných sběrateli nesprávně jako valouny, se obvykle nacházejí v ryolitových tufech, odkud často jako odolnější materiál vyvětrává, a proto dnes svým tvarem a povrchem (skulptací) často připomíná český vltavín.

Východoslovenské obsidiány patří do skupiny nepřeměněných kyselých vulkanických skel s obsahem oxidu křemičitého (SiO2) okolo 80 %. Vyšší kyselost zdejších láv způsobila, že obsidiány mají oproti světovému průměru vyšší obsah SiO2 a nižší obsah vody. To je důvodem jejich větší odolnosti i vhodnosti pro výrobu štípané industrie (pravěkých nástrojů). Podíl vody v obsidiánu je nezvykle nízký. Obsah H2O se pohybuje mezi 0,19 - 0,31 %. Hustota kolísá v rozmezí 2,3 - 2,4 g/cm³. Porozita je výrazně pod 1 %, a tvrdost dosahuje 5 až 5,5 Mohsovy stupnice.

Zdejší obsidián je průhledný. Jeho barevné odstíny jsou, v závislosti na chemickém složení, od černých, přes šedivou až po namodralé a nazelenalé, někdy se stříbřitými odlesky. Žádný jiný obsidián na světě takové barevné spektrum nenabízí!

Zajímavosti / Potenciál

Náhoda tomu chtěla, že výskyt obsidiánů na Slovensku se datuje před 15 000 000 lety, tedy přibližně v době, kdy vznikl i jeho český „bratr“ – vltavín, ke kterému je pro svůj vzhled často přirovnáván a v určité vzdálenosti a pod správným světlem jsou od sebe i nerozeznatelné. Samozřejmě ale při bližším prozkoumání jsou rozdíly jasné a nemůže dojít k záměně.

Zájem o obsidiány všeobecně stoupá jak v Evropě, tak i ve světě. Těm slovenským přidává na hodnotě jejich vzácný výskyt, omezené množství, unikátní barva a právě zmiňovaná podobnost s vltavíny. Jeho současná nízká cena z něj dělá ideální kámen s vysokým potenciálem pro budoucí zhodnocení.

Obsidián je dobře opracovatelný a leštitelný, a jako surovina je skutečně vhodný pro šperkové i galanterní účely. Vyrábějí se z něj i kopie paleolitických řezných nástrojů, kamenné korále a šperky. Obsidiány lze na jednotlivých lokalitách sbírat v podobě drobných valounků od 1 do cca 20 cm v průměru. Nicméně většina valounků se pohybuje v mezích 1 - 5 cm. Jejich převládající barva je černá nebo černošedá. Vybroušené kameny dosahují vysokého lesku a výtěžnost broušením je srovnatelná s komerčními barvenými chalcedony.

Použit může být nejen ve formě hladkých kabošonových výbrusů, nebo tabulek, ale vzhledem k tomu, že je průhledný, může být i fasetován do formy rout a stupňových výbrusů. Fasetované kameny jsou velmi efektní a vzhledem předčí tmavé záhnědy a moriony. Vzhledem ke snadné opracovatelnosti jde i o vhodnou surovinu pro plastické broušení drobných figurek, tzv. glyptik.

V každém případě si zaslouží propagaci jako jeden z velmi zajímavých a již od doby kamenné používaných materiálů. Zájem o přírodní skla stoupá sice hlavně díky tektitům, ale společně s nimi jsou připomínány i ty ostatní. Vědecká komunita uspořádala několik konferencí věnovaných výzkumům přírodních skel. V roce 1987 proběhla jedna z nich pod patronací Karlovy University v Praze. Pro tuto konferenci byly vyrobeny družstvem Granát v Turnově stříbrné šperky, jejichž dominantním kamenem byl právě východoslovenský obsidián. Ještě několik let docházely dotazy a objednávky ze zahraničí.

Slovenský obsidián – ježek

Tento nedávno objevený typ obsidiánu se odlišuje od ostatních výraznou hlubokou strukturou, která připomíná jihočeské vltavíny (velice se podobá Besednické Ježkovně). Jejich skulptace vznikla působením půdních kyselin na daném konkrétním nalezišti, stejně tak jako u vltavínů. Konkrétní naleziště je prozatím utajováno z důvodu ochrany lokality proti nájezdům kopáčů. Lokalita je chudá a nálezů bylo velice málo. Tyto obsidiány byly dobývány v jílovitých sedimentech, proto je jejich struktura velmi dobře zachována. Obsidián s takto rozježelou strukturou bude patřit mezi světové unikáty.

Využití obsidiánu

Obsidián má širokou škálu využití díky svým fyzikálním vlastnostem a estetickým kvalitám.

1. Nástroje: Historicky byl obsidián široce používán k výrobě různých nástrojů a zbraní, zejména v pravěku. Ostré hrany obsidiánu byly ideální pro výrobu:

• Šípů a hrotů oštěpů: Díky své ostrosti a tvrdosti byl obsidián ideální materiál pro hroty šípů a oštěpů
• Nožů a sekáčů: Používal se pro výrobu řezných nástrojů, které byly nezbytné pro každodenní život pravěkých lidí

2. Šperky a ozdobné předměty: Díky svému lesku a estetickým vlastnostem je slovenský obsidián oblíbeným materiálem pro výrobu šperků a dekorativních předmětů:

• Náhrdelníky, náramky, prsteny: Obsidián se často používá v klenotnictví k výrobě různých typů šperků
• Amulety a talismany: Pro svou krásu a údajné ochranné vlastnosti je obsidián často zpracováván do amuletů a talismanů
• Dekorativní sošky a předměty: Ručně vyráběné ozdobné předměty a sošky z obsidiánu jsou ceněné pro své estetické a umělecké kvality

3. Léčitelství a esoterika: Obsidián je často spojován s různými duchovními a léčebnými praktikami:

• Ochranné vlastnosti: Někteří lidé věří, že obsidián má schopnost odhánět negativní energii a chránit nositele před psychickými útoky
• Uzdravování: V alternativní medicíně se obsidián používá pro své údajné schopnosti podporovat emocionální uzdravení a rovnováhu

4. Sběratelství:

• Mineralogické sbírky: Obsidián je oblíbený mezi sběrateli minerálů a drahých kamenů, kteří oceňují jeho jedinečné vlastnosti a vzhled

5. Moderní medicína:

• Chirurgické skalpely: I když je to méně běžné, některé chirurgické skalpely jsou vyrobeny z obsidiánu, protože jeho extrémně ostré hrany umožňují velmi přesné řezy

6. Řezbářství:

• Sochařství a řezbářství: Umělci využívají obsidián k vytváření detailních soch a řezbářských prací díky jeho schopnosti být jemně opracován