Surový jantar – Kolumbie
Lokalita: Villanueva, Santander, Kolumbie
Váha: 6,2g
Rozměr: 3,5 x 2,6 x 1,2 cm
Kategorie: | Kolumbie |
---|
Kolumbijský jantar patří mezi zajímavé, byť méně známé druhy zkamenělé pryskyřice. Ve světě se proslavil především díky specifickým nalezištím a některým unikátním vlastnostem, které jej odlišují od mnohem rozšířenějšího baltského či dominikánského jantaru.
Vlastnosti a vzhled
Kolumbijský jantar může mít světle žlutou až tmavě hnědou barvu, výjimkou nejsou ani medové či načervenalé tóny. Stejně jako u jiných typů jantaru se i kolumbijský jantar může vyskytovat v průzračných formách, ale také s různými stupni zakalení.
Stáří
Kolumbijský jantar pochází převážně z mladších geologických období (nejčastěji se uvádí miocén až pliocén, tedy přibližně 2,6–23 milionů let).
Z některých kolumbijských lokalit pochází také tzv. kopál, tedy mladší forma fosilizované pryskyřice, která ještě nedosáhla stáří, chemické stability ani míry polymerace typické pro pravý jantar. Na rozdíl od jantaru, který vznikal desítky milionů let (např. v období eocénu), má kopál stáří obvykle do 5 milionů let, často dokonce jen několik set tisíc let.
Kopál se může na první pohled podobat jantaru – bývá čirý, zlatavý a lehký, někdy dokonce obsahuje inkluze hmyzu nebo rostlin. Zásadní rozdíl však spočívá v jeho fyzikálních a chemických vlastnostech: kopál je měkčí, méně stabilní, často lepkavější a rozpouští se v organických rozpouštědlech (např. v acetonu), zatímco pravý jantar zůstává neměnný.
V Kolumbii se kopál těží zejména v oblastech jako Huila, Tolima nebo El Valle, a bývá obchodně označován jako "mladý jantar", ačkoli z vědeckého hlediska nejde o jantar v pravém slova smyslu. Při prodeji by měl být vždy jasně označen, aby nedošlo k záměně s pravým jantarem, například z oblasti Santander.
Inkluze
V kolumbijském jantaru se mohou uchovávat fosilní zbytky různých druhů pravěkého hmyzu (např. mravenci, termiti, komáři, vosy, brouci), pavoukovců i zbytky rostlinného materiálu (vlákna, úlomky listů, pylová zrna). Objevují se i vzácnější inkluze, jako jsou malé kousky lišejníků či mechorostů, které dokládají bohatou vegetaci a specifické podmínky tropického pásma.